Lesní mateřská školka
Lesní školky jsou alternativou k tradičnímu předškolnímu vzdělávání. Kladou důraz na pobyt dětí v přírodě a vzdělávání mimo učebny, přímo v prostředí přírody, nejčastěji lesa. Odpočinek dětí probíhá v zázemí, které má nejrůznější podoby (jurta, chatka, maringotka apod.). Zde mají také uložené náhradní oblečení a pomůcky na ven. Děti z lesních školek však netráví celý rok jen v lese. Nedílnou součástí programu jsou i návštěvy kulturních akcí a veřejných institucí.
Většina školního vzdělávacího programu se odehrává v přírodě. Je to prostředí, které je tím nejpřirozenějším pro člověka a proto působí harmonicky v jakékoliv roční době a počasí. Zásadou je nevytvářet modelové prostředí a modelové situace v přírodě, ale nechat působit přírodu na všechny smysly dítěte.
Úkolem pedagoga je provázet dítě a poskytovat rámec a bezpečí, když to dítě potřebuje, nebo vyžádá. Prostředí zázemí je vytvořeno tak, aby navazovalo na harmonické působení přírody, proto používáme přírodní materiály, vzdušnost a nezaplněnost, vyhýbáme se důrazné barevnosti.
Snažíme se vytvářet bezpečné a laskavé sociální prostředí, se srozumitelnými hranicemi a respektující komunikaci s ohledem na zralost dítěte, jeho potřeby v daném dnu a specifikaci vycházející z rodinného zázemí. Pedagog se chová důvěryhodně a spolehlivě (autenticky).
Naším cílem je vést děti k vyjadřování svých potřeb, postojů, nacházet odpovědi a rozhodnutí a přebírat zodpovědnost za své konání a svoje činy. Našimi nástroji jsou respektující pravidla vzájemné komunikace, dané bezpečné hranice a pravidla, rituály rámující organizaci dne.
Pedagog zasahuje do situací, které vyhodnotí jako nebezpečné, nebo sociálně nezdravé. V řešení situací je však průvodcem a podporovatelem nikoli řešitelem. Poskytuje oporu, pochopení a přijetí.
Důležitou součástí komunikace je dodržování úcty dětí a postupně je k tomu vedou – formulace pozdravu, prosby, poděkování, ocenění, slušné vyjadřování. Fyzické a psychické násilí, nebo agrese je minimálně tolerovaná a situace se okamžitě diagnostikuje a přijímají se opatření k minimalizaci opakování.
Pedagog se programově věnuje neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem (prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů).
Jedním ze základních prvků ve školním vzdělávacím procesu je vytváření takového prostoru, aby nedocházelo k zahlcování informacemi, podněty, podsouvaným aktivitám. Naším cílem je vytvářet a zachovávat prostředí, které vede ke ztišení, uvolnění a emoční harmonizaci. I děti, které projevují zvýšenou aktivitu, neudržení pozornosti a jiné projevy úzce související s přesyceností podněty a vjemy, nacházejí zklidnění a uzemnění.
Našimi výchovně vzdělávacími pomůckami jsou především materiály z přírody a lidský hlas. V rámci nepravidelných výletů do města, se nevyhýbáme ani styku a používáním moderních technologii pokud jsou součástí například interaktivních výstav.
Školka má nastavené pravidla a flexibilní možnosti v souvislosti s adaptací a následnou pravidelností docházky do školy. Je žádáno, aby rodič společně s dítětem navštívil školu v rámci určeného prostoru, a tak provedl dítě novým fyzickým a sociálním prostředím. Délka pobytu s rodiči a následně bez rodičů, je konzultována s rodičem a dochází ke společnému rozhodnutí a adaptační proces je navrhován individuálně pro každé dítě. Je žádáno, aby rodič v spolupráci s učitelem reguloval v adaptačním období četnost a dobu docházky dítěte. Rámcově je adaptační čas navržen při každodenní docházce na měsíc od započetí docházky dítěte do školy.
Každodenní ranní pozdrav a cesta do zázemí je prostorem k naladění dětí a na další den a sdělení zážitků a potřeb.
Do budoucna je naší největší snahou vytvořit komplexní fungující program, který bude pro děti stabilitou a bezpečím na jejich cestě za poznáním. Svou denní prací získávají pedagogové mnoho zkušeností, které jim pomáhají k zlepšování psychosociálních podmínek dětí a dostatek prostoru pro své individuální potřeby.
